Výroba stromků s podporou PC

 

 

Dosloužila stará prodlužovačka, při úvahách nad opravou, jsem si vzpoměl na výrobu stromečků z měděných drátků, tím okamžikem bylo o osudu prodlužovačky rozhodnuto.

 

První krok je nakrátit prodlužku, podle předpokládané výšky budoucích stromů, na asi patnácti centimetrové kusy. Délka nemusí být přesná i ve skutečnosti je každý strom jinak vysoký. Dalším hodně nudným krokem je odstranění bužírky z drátů. Osmimetrová prodlužka zmizela asi za tři hodiny.

PC je důležité k dalšímu kroku, tím je studium podkladů, různých technik tvorby stromků atd.

1/ Použití různých materialů má rozdílný výsledek.

 

http://www.litomysky.cz/stromy/index.html stránka se stručným přehledem tvarů korun stromů. Další inspirace byla od jiných modelářů, podle jejich výtvorů.

2/ Snažit se vytvořit strom podle paměti rozhodně nedoporučuji, osobně se mi to nikdy nepovedlo a vždy to odradí od dalšího tvoření. Pokud se výtvor má podobat stromu a né chuchvalci něčeho na špejli, bez předlohy to skoro nejde.

 

Jako vždy malá finanční rozvaha před zahájení práce.

prodlužka – dostatečné množství drátu

molitanová drť – staré zásoby

Lepidlo – Duvilax, Chemoprén – běžně používám

Barvy – staré školní tempery, případně základní šedá, červená a bílá barva ve spreji.

 

Studium netu se ukázalo jako neocenitelný zdroj informací. V prohlížeči jsem nechal několik odkazů s obrázky koster stromků a zašal jsem tvořit. Kdykoliv jsem během tvoření zaváhal, podíval jsem se na obrázek pro inspiraci a pokračoval jsem v činnosti.

 

 

Napočítat drátky je první krok. 3 – 4 drátky na jednu malou větev stromku, podle předpokládaného počtu větví vyjde počet drátků na daný strom. Nebo vemu přiměřné množství drátků a nechám to nějak dopadnout. Ani jeden způsob není dokonalý. Podle obrázku nahrubo vytvořím kostru stromu. Postupným zastříhávánim větví ůpravím kostru do odpovídajícího stavu. V této fázi se musí kmen a větve naohýbat do požadovaného tvaru. Kostru stromku jsem nastříkal základní barvou.

 

Další krok je tvorba kůry stromu. Material kůry může být drcená skutečná kůra…použil jsem sušenou kávovou sedlinu. Odzkoušel jsem dva postupy:

Směs podobná kaši z Duvilaxu a kávové sedliny jsem nanášel na kmen a na větší větve. Postup je nutno opakovat. Po druhé vrstvě, stačí v dalším kroku učinit jen drobné opravy.

Drůhý způsob je nanesení Duvilaxu přímo na kmen a sedlinu nasypat na lepidlo. Štetec od Duvilaxu namočím do vody a opatrně sedlinu zamáčknu do lepidla na kmenu. Tento způsob mi připadal rychlejší, nevýhodou je větší hrubost kůry. Možná by to šlo odstranit přidáním vrstvy naředěného lepidla.

 

 

Kmen stromku jsem natřel temperkama. Odstín barvy jsem neřešil, ale neměla by to být černá barva, odstíny šedé mi připadají jako dostatečné. Možná by to sneslo i trochu hnědé.

 

 

Téměř finále, aplikace foliáže nebo jako v mém případě barvený drcený molitan. Tady je každá rada drahá, hodně záleží na použitém materiálu. Přiměřené kousky molitanu jsem nalepil na větve. Větší kusy molitanu jsem napíchl na větev, to lze aplikovat pouze na pevnější větve, minimálně tři dráty, na tenčí větvi ze dvou nebo jednoho drátku se větev zdeformuje. Takže na tenké větve je molitan lepený jakoby okolo větve, několikrát jsem použil na jednu větev více kusů molitanu. Jeden kus zespod a další kus z vrchní strany. Při lepení molitanu jsem nahradil Duvilax, Chemoprénem, jednak Duvilax dlouho zasychá navíc se rychle vpije do molitanu a odmítá držet na místě. Chemoprén zase pouští „nitě“ takže opatrně aby nedošlo k ušpinění již hotových větví. Nakonec ještě celý stromek nastříkat bezbarvým matným lakem

 

 

Hotové stromky třídím do dvou kategorií: Ty méně povedené jsou kategorie SAD, to jsou kousky, ze kterých budou stromy v parku, kolem budov. Více povedené budou v kategorii STROM, ty budou jako samostatně stojíci strom taková dominanta určitého místa.

 

 

ČerTT