Osvětlení modelů I.
Naprostá nespokojenost se spolehlivostí (neustálé blikání) a nemodelovostí (zhasínání po zastavení soupravy), mě před časem (je to už několik let) vedly k několika pokusům s osvětlením.
Požadavky na osvětlení se paradoxně nedají zcela jednoznačně určit. Rozdíl je hlavně v denní době, a ročním období. Zatím co v zimě je tma velmi brzy a vlaky jsou osvětleny dejme tomu již ve čtyři hodiny odpoledne, tou dobou většina cestujících osvětlení jakože používá, tedy nezhasíná. Narozdíl od léta kdy je denní světlo intenzivní ještě v osum hodin večer, tedy používání osvětlení se posunuje do pozdější večerní až noční doby, jenže tou dobou už klesá počet cestujících a osvětlení se tolik nepoužívá. Noční rychlíky jsou na straně oddílů pro cestující téměř celé zhaslé.
Další drobnost je venkovní osvětlení. Pouliční lampy osvětlovací stožáry v kolejišti, osvětlení nástupišť, staničních budov atd. je bez větších problémů realizovatelné. Co ale osvětlení výměnových návestidel na vyhybkách, nebo osvětlení mechanických návěstidel?
Osvětlení souprav osobních vlaků:
Zvolil jsem napájení osvětlení z baterie, návod je z publikace Malé železnice.
Ovládání: První dost podstatná maličkost. Některé soupravy projíždí po kolejišti hodně často (osobní vlaky) některé vyjímečně (spěšné vlaky, rychlíky). Pro ovládání osvětlení osobních souprav jsem zvolil kontaktní způsob-vypínač. Pro osvětlení rychlíku je použito bezkontaktní ovládání magnetem.
Souprava dvounápravových vozu DS+2xBe: Jako bateriový vůz, dva kusy AAA baterií, slouží služební vůz Ds, z něj je rozvedeno napájení lakovanými drátky do osobních vozů Be v každém jsou dvě LED diody, ve služebním voze je jedna LED dioda a na spodní straně přístupný z boku vozu je umístěn mechanický kontakt, trochu maskovaný jako bedna. Kontakt by se mohl řešit i jinak ale pro zkoušky je to postačující. Vozy nemají přilepenou střechu, to umožňuje přístup k bateriím.
Poznatky z provozu: Služební vůz je díky bateriím hodně těžký, to se projevuje na jízdních vlastnostech, pro další pokusy je třeba zvážit použití mosazných ložisek pro uložení dvojkolí. Naproti tomu jsou osobní vozy moc lehké a při jízdě se služebním vozem na konci soupravy v obloucích a na vyhybkách často vykolejují. Osobní vozy Be ještě nejsou dokončené, dodatečně dosadím balast, také zvažuji možnost rozložit bateríe po jedné do každého vozu. Osvětlení a jeho intenzita je podle mého srovnatelná s reálným žárovkovým osvětlením skutečných vozů. Bateríe udrží intenzitu osvětlení v řádu hodin, záleží na výrobci baterie a počtu vozů (diod) pro osvětlení. V současnosti je tato souprava poslední s vnitřním osvětlením a proti zkušebnímu provozu je pouze dvouvozová Ds+Be.
Patrová souprava Bp: Souprava je proti reálu zkrácená na třívozovou, pro moje kolejiště krajní délkový limit. Baterie jsou uložené uvnitř přechodových měchů, pro osvětlení je každý vůz vybaven LED diodami, vždy dvě proti sobě. Instalace osvětlení si vyžádala radikální úpravu interieru. Téměř celá podlaha vrchního patra se musí vyřezat aby umožnila osvětlení spodního patra. V soupravě není místo pro umístění baterií AAA, zkusil jsem použít baterie do fotoaparátu CR-P2. Ovládání je podobné jako v předešlém případě pomocí mechanického kontaktu na spodní straně čelního vozu.
Poznatky z provozu: Tohle řešení se příliš neosvědčilo váha baterie zvyšuje těžiště a zhoršuje jízdní vlastnosti třínápravových podvozků. Další nevýhodou je kapacita zmíněných baterií, cca po třech hodinách je pokles intenzity osvětlení natolik výrazný že spodní patro je téměř po tmě. Navíc při výměně baterií je nutno vozy rozmontovat. Řešením by bylo použít dobíjecí baterie a tím se zbavit nepraktické výměny, nebo přidání bateriového (služebního) vozu.
Souprava rychlíku ABa+WR+Ba: Jídelní vůz WR slouží jako bateríový vůz a je v něm současně umístěno ovládání osvětlení celé soupravy. Jídelní vůz prošel skoro až brutální úpravou: bylo třeba vyřezat podlahu vozu pro umístění dvou baterií AAA, při zkouškách ovládání bylo zaznamenáno nedostatečné napájení, takže se musela přidat ještě jedna baterie AAA do prostoru kuchyně. Ovládání je pomocí magnetu, dvou jazýčkových kontaktu a tyristoru. Spínací kontakt je umístěn ve střše jídelního vozu na straně jídelny, zhasínací kontakt je umístěn na spodku vozu místo vzduchové jímky. Použití tyristoru si kvůli úbytku napětí vyžádalo dodatečnou montáž třetí baterie. Vůz Ba byl navíc vybaven koncovými světly napájenými z kolejí.
Poznatky z provozu: Tři baterie dokážou svítit téměř osum hodin a to i za předpokladu že zhasínání je prováděno zkratem baterií. Pro propojení vozů jsem použil naprosto nevhodný drát s bužírkou, což mělo za následek zhoršení jízdních vlastností u protisměrných oblouků a v případě sunutí soupravy. Nárust váhy jídelního vozu se taky projevil, ale spíše na lokomotivě než na soupravě.
Problém využití baterií je zejména v jejich velikosti a hmotnosti, další je jejich umístění do modelu. Jedním z řešení by bylo použítí násobiče napětí, to umožní snížit počet baterií, nebo ještě chvíli počkat než se začnou vyrábět LED diody na napětí kolem 1,2 až 1,5 V. Použití baterií zase na druhou stranu model více přibližuje realitě, i v případě vykolejení můj rychlík svítí, teda pokud z něj při nehodě nevypadnou baterky…..