Bazarovky

 

 

S nadšením jsem si pořídil dva „nové“ stroje do sbírky. Jako „znalý“ modelář jsem s mnohými problémy obeznámen ať již z osobní zkušenosti nebo prostřednictvím internetu z diskuzí nebo článků. Stejně aby si člověk mohl říct že tomu rozumí, musí na to přijít sám. Jeden z Murphyho zákonů říka že: „Zkušenost získáš vždy až po té co jsi ji potřeboval“ Takže po té co jsem ji získal se můžu zkušeně podělit.

 

Skříň modelu je odlitek z epoxidu, velice dobře opracovaného, madla jsou z ocelové struny, zasklení provedeno jednotlivě pro každé okno, model nemá osvětlení, pouze je provedená jakási příprava skříň má navrtané všechny potřebné otvory pro budoucí osvětlení, pojezd je mosazný. Nepátral jsem kdo pojezd vyráběl ani kdo dělal skříň modelu. Ani mě to nezajímá

 

 

V podstatě všechny moje lokomotivy jsou z druhé ruky (kromě dvou funglovek, ty ovšem kupodivu už dávno nejezdí), což mě vede k doměnce že tomuto tématu relativně rozumím.

 

Při prvním pohledu mi neušly spřáhla, jednak byly přilepené na drátku, ale to podstatné byly proklatě nízko. Spřáhlo na drátku, to nebude problém srovnat. Víc jsem se mýlit nemohl. Při prohlídce modelů jsem si zkušeně prohlídl také drobnosti, zasklení, nárazníky. Zasklení bez poškození ani nebyly skla nijak umatlané, nárazníků byl taky optimální počet. Další byly obtisky tabulky. Nejsem žádný detailista takže pouze letmá kontrola jestli tam je alespoň něco. I kdyby něco chybělo, pravděpodobně bych na místě koupil ještě aršík obtisků, nebo alespoň leptané tabulky. Tabulky všechny i nějaké ty obtisky se na modelu nacházejí, mimochodem obchodník mi nabídl i lupu k podrobnému prozkoumání. Jenže pokud nevím co za popisky mají na modelu být tak mi lupa je na dvě věci….a na kolejišti nikdo tyhle drobnosti neuvidí. Kontrola úplnosti základních dílů. Ať jsem se snažil soustředit sebevíc, stejně můj pohled vždy po třech sekundách zklouznul ke sledování úplných blbostí třeba patiny atd.., nicméně masky podvozků, nádrž, vzduchové jímky, mezichladič na střeše, zásuvka dvoučleného řízení, topné spojky, spojka parního vytápění všechno na svém místě a navíc skoro dokonalé. Myslím že mě čeká ohromná spousta práce než ostatní svoje modely alespoň malinko přiblížím k takovým detailům. Moje nadšení neznalo hranic, nelze se tedy divit že takový detail jako chybějící stupačka pod dveřmi stanoviště strojvedoucího na trojce se nějak mojemu zraku dokázala schovat. Ono by to stejně na moje rozhodnutí nemělo žádný vliv. Nalomeného držáku závěsek skříně jsem si ovšem zkušeně všiml. Jěště letmý pohled na převody, oba stroje mají převody suché jak pepř.

 

Modely na mosazném pojezdu se dají snadno v provozu rozeznat podle vyššího hluku, který doprovází jejich jízdu. Takže při koupi jsem z hluku nebyl překvapen, nic co by nedal do pořádku olej? Oba stroje byly přímo v obchodě podrobené krátké zkušební jízdě, takže nejdůležitější okamžik, pojedou? A jak se budou chovat?

 

T478.3079: proti obvyklému vytí ještě dva nepravidelné kravály navíc……to neznělo dobře. Ale kupodivu i za doprovodu chorálu vytí a rachotu jízda vypadala velice klidně bez cukání zadrhavání, úplně suveréně. Ani mi nevadí nízká rychlost modelu, stejně jestli se někdy dočkám kolejiště bude to lokálka s čtyřicítkou, vyšperkovaná spoustou pomalých jízd.

 

T478.4009:Oněco málo lepší proti trojce, jede už při nižším napětí a navíc nemá ty dva kravály, jen to svoje vytí i když zase výraznější.

Ani jeden stroj není na diskrétní ježdění ve tři ráno . Už jsem se ovšem viděl jak po olejové lázni všechny problémy zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Jak jsem se mýlil..

 

První úpravou mělo být srovnání spřáhel do správné výšky.

T478.3079 přišla na řadu jako první. jednu stranu stačilo opatřit kouskem drátku omotaného kolem drátku na kterém je přilepené spřáhlo, působí jako protizávaží a spřáhlo už drží v lepší pozici a lze spřahovat najetím na vůz. na druhé straně stejná finta ovšem nezaůčinkovala, naopak ještě zhoršila boční posuv spřáhla a to začalo v obloucích dělat problémy.

T478.4009 zvolil jsem stejný postup jako u trojky jenže jsem hned při prvním pokusu ulomil spřáhlo takže jsem od rovnání spřáhel přešel k něčemu jedodužšímu. Naučím je jezdit po tichu.

Při ježdění jsem ovšem zjistil že výška spřáhla dělá vlastně jen dva problémy, za prvé nefunguje automatické spojování najetím na vůz, a za druhé spřáhlo naráží na vyhybkách do opornic a křídlových kolejí a taky v obloucích do spojů kolejí. Jinak jsem kupodivu nezaznamenal problém při tažení ani při sunutí vozů, ale podotýkám že jsem zkoušel na metru koleji a dvou vyhybkách se dvěma vozy. Při tažení soupravy bych žádné problémy neočekával snad jen pozor na lehké dvounápravové vozy s kulisou spřáhla, namají rády protisměrné oblouky a hodně se naklání. Takže spřáhla odložím až do doby kdy budu mít kolejiště k důkladnějším zkouškám.

 

 

 

Podrobná prohlídka dvojkolí a převodů:

Výrazné jednostraně opotřebované brunýrování dvojkolí, asi jezdil pořád stejným směrem stejnou trať. Ostatní viditelné převody vypadají dobře bez zjevných známek opotřebení, kromě uložení kardanu v podvozku, kde je patrná zvětšená vůle. Pro namazání je třeba sundat z pojezdu odlitek skříně a ten je přilepený. Pracovat se musí s maximální opatrností. Malý šroubováček jsem jemně zapáčil mezi skříň a pojezd tři prasknutí a skříň se uvolnila, cesta k převodům je volná.

První špatná zpráva, všechno je pájené nic nerozdělám!! Takže jsem použil plán B. Všechno jsem doslova prolil olejem, na uhlíky motorku jsem přidělal drátky od adaptéru nastaveného na tři volty a počal jsem strídavě protáčet převody. hned byl poznat rozdíl v hlučnosti. Očista do ubrouskú a znovu prolití olejem, tentokrát už následovalo ježdění po kolejích, první rána pod pás. Hlučnost je zase zpátky, to nevypadá dobře, taky se začaly projevovat nepravidelnosti v rozjíždění lokomotivy. Jako znalec jsem přistoupil k řešení olej nestačí? Použijeme něco hustějšího, třeba vazelínu (mazací tuk). Jak jsem řekl, tak jsem udělal. Kromě motorku, tam pouze OLEJ!! jsem všude kam jsem se dostal nacpal vazelínu, po té olejové lázni už to bylo přeci jen volnější, tak to relativně šlo. A dokonce to i chvíli fungovalo, pojezd ztichnul, nepatrně ale ztichnul. Což mě motivovalo k dalšímu mazání. Protože jsou všechna namáhaná místa uložení nedostupná, uložení kardanu i uložení šneků v podvozku je přes mosazný hranol, v hranolu není žádný otvor, takže olej musí navzlínat přes celou délku hranolu, je třeba jejich namazání věnovat zvýšené úsilí. Takže sem střídal mazání olejem a vazelínou. Účinek vždy vydržel jenom chvíli. Vysoké otáčky převodú ( i při nízkých rychlostech) rozhazují olej i vazelínu po okolí. Prostě úžasné, koleje, stůl, všechno v blízkém okolí zasrané od vazelíny a převody hrncují nasucho………….chce to geniální nápad. A…a jeden jsem dostal,

Autům do motorového oleje přidávám aditivum, jakási nanotechnologie s teflonem. Viskozitou připomíná něco mezi medem a lepidlem, nicméně má jednu zajímavost, po namočení drátku se od hladiny natáhne taková nit, jako u chemoprénu, po přetržení nitě se zbytek přitáhl a na konci drátku utvořil kapku, nastal konec rozstřikování oleje. Celý pojezd jsem očistil všechno jsem znovu promazal olejem a aditivum jsem aplikoval podobně jako vazelínu na všechna místa, kde vzniká v převodech tření. Očistil jsem všechny přebytky a šup na koleje. A nastala panika. Pojezd sice ztichnul a to docela výrazně, ovšem málem se na poprvé nerozjel, zato jel krásně plynule bez zaškubávání, jen podle motorku bylo slyšet že toho má opravdu dost, co bych asi tak čekal, když celý pojezd zmažu jakýmsi lepidlem. To se musí rozjezdit. Po nějakých dvou, třech minutách týrání motorku se jízdní vlastnosti pojezdu začaly vracet k normálu. Celou olejovo aditivní anabázi jsem ještě dvakrát zopakoval, poslední krok byl už jen zakápnutí ozubených kol aditivem.

Hluk z pojezdu se mi podařilo snížit asi o polovinu, zmizely i ty dva občasné rachotící zvuky (místo nich se občas vyskytne slabé pískání, nechápu co tam může být ještě na sucho ) z banální mazací operace se stala celodenní dřina.

 

 

 

 

Ve snaze snížit hluk z pojezdu jsem do vrchní části odlitku skříně umístil molitan, což se taky minolo s účinkem. Nicméně mám dobrý pocit že jsem pro snížení úrovně hluku udělal maximum. Udivila mě nízká hmotnost obou lokomotiv. Zvýšení hmotnosti nevím jestli je pro mě žádoucí, neplánuju žádné dlouhé soupravy, abych potřeboval zvyšovat tažnou sílu, navíc větší zatížení pojezdu bude znamenat větší opotřebení jeho součástí. V současné době jízdní vlastnosti modelů postačují mým potřebám a žádné zásahy neplánuju.

 

 

 

 

Prozatím se snažím vymyslet způsob jak se dostat k převodům pojezdu bez demontáže skříně modelu, (volnému sejmutí skříně vadí písečníky) a taky chci počkat jak se bude projevovat na pojezdu mazání olejovým aditivem

 

Na závěr málé hodnocení,

Skříň: s vnějším zpracováním jsem velice spokojen, díry ve skříni modelu mě nějak podvědomě nutí abych to osvětlení dodělal.

Pojezd: hodně slušné jízdní vlastnosti, mínus je za hlučnost.

 

ČerTT